Trendy v oblasti zpracování RAO - seminář ÚJV Řež, a. s., v ČEZ, a. s.

Seminář, který svým charakterem brzy přešel do akčního workshopu, pod názvem: „Aktuální trendy a souvislosti ve vývoji technologií a systémů nakládání s RAO", představil celou řadu projektů a zaměřil se na problematiku, která je spojena jak s RAO obecně, tak jadernými elektrárnami nebo odpadem s velmi nízkou aktivitou (VLLW). Na řadě řešení se, jak zdůraznil v úvodu Aleš Laciok, koordinátor pro výzkum a vývoj ČEZ, a. s., podílela svými podněty nebo informacemi právě společnost ČEZ, a. s.

Shrnutím výsledků výzkumného a vývojového projektu „Technologie a systém nakládání s RAO ve vazbě na nové jaderné zdroje", otevřel seminář Radek Trtílek, ředitel divize 2400. Jak upozornil, při uvažování o nových jaderných zdrojích a při plánování dlouhodobého provozu stávajících zdrojů, by bylo správné změnit zaběhané myšlenkové pochody a začít uvažovat tak říkajíc od konce, tedy od úložiště. Otázka potom bude znít: Kdy bude úložiště naplněno? Přitom je ale třeba brát v úvahu nejen RAO z provozu, ale plánovat i odpady vzniklé při  vyřazovaných jaderných elektráren. Druhým tématem, kterým navázal, byla „Kapacita ÚRAO Dukovany pro budoucí potřeby jaderné energetiky". Praktické zkušenosti i výhledy a možnosti se staly předmětem poměrně široké diskuse přítomných „odpadářů", především z jaderek.

„Bitumenační matrice s garantovanými vlastnostmi a náhradní aditivum", byla prezentace, se kterou vystoupil Tomáš Otcovský (ÚJV Řež, D2404). Upozornil na možné komplikace s dodávkami asfaltů při změnách výrobních programů dnešních rafinérií, například ve společnosti Paramo Pardubice. Seznámil přítomné se záměrem modernizace poloprovozní bitumenické linky FROBIT. Závěr pak patřil výzkumu a vývoji nových fixačních matric.

Zdánlivě nenápadné téma „Nakládání s odpady s velmi nízkou aktivitou (VLLW)", které představil Josef Podlaha (ÚJV Řež, D2406) otevřelo širokou diskusi, především kvůli nedokonalosti současné atomové legislativy, nedostatečným evropským zkušenostem, které s budováním například úložišť pro takovéto odpady jsou a ekonomičností různých postupů. Podobně tomu bylo i v případě prezentace „Pokročilé dekontaminační metody", připravené opět Josefem Podlahou. Do diskuse se zapojili především praktičtí uživatelé těchto technologií z jaderných elektráren, kteří se zajímali o možnosti a rozsah představených metod, jejich reálného využití, které v tomto směru jako servisní organizace by mohla například ÚJV Řež, a. s., nabídnout ČEZ, a. s.

Dopolední blok uzavřel přehledem řešených, řešitelných i zatím jen výhledových metod Petr Sázavský (ÚJV Řež, D2404) v prezentaci „Problematika vývoje a možného budoucího uplatnění nových metod pro zpracování a solidifikace RAO".  

Odpolední blok otevřela Václava Havlová (ÚJV Řež, D2402) zajímavou studií „Zpracování velkých objemů pohavarijních kapalin RAO". Jednalo se o analýzu, která měla návazně na opatření přijímaná po událostech ve Fukušimě na jedné straně zmapovat problematiku, byť vycházela ze starších dostupných dat, a na straně druhé nastínit hlavní problémy, nastavit otázky na které je třeba hledat odpovědi a celkově ukázat, kde jsou slabá a silná místa dosavadních teoretických přístupů. Diskuse na toto téma patřila k nejhlasitějším a ukázala, že se vůbec nejedná o akademickou rozpravu, ale že většina přítomných specialistů z praxe by chtěla znát přesnější odpovědi. Což by ovšem, jak se shodli, vyžadovalo celou řadu nových aktuálních dat a jejich následné vyhodnocení.

Zajímavým pohledem na jednu z možností jak zavádět do problematiky RAO nové materiály, byla přednáška Pavla Kůse (CVŘ) zaměřená na „Potenciál membránových čistících procesů". Teoretické postupy byly ověřeny v reálném prostředí jaderné elektrárny Temelín, i když na malém vzorku a takříkajíc za laboratorních podmínek. I tak se ukázalo, že v současné době jde o metodu perspektivní, která ale potřebuje na jedné straně vývoj nových materiálů, anebo, na straně druhé, v případě zapojení stávajících membrán, značně složitou technologickou přípravu. Ať už samotné vody nebo potřebných zařízení. Přesto se metoda membránových čističek, jako jedna z dílčích částí čisticího řetězce, v současné době využívá například ve Fukušimě.  

Seminář uzavřel pohledem na „Vývoj analytiky pro charakterizaci RAO, materiálů a vzorků ŽP", Karel Svoboda (ÚJV Řež, D2405). V úvodu představil radiologickou charakteristiku neinvazivních a invazivních metod a následně se zaměřil na projekt MPO TIP TI3/245, jeho zadání, realizaci, výstupy a především praktické využití výstupů z něj. Na závěr představil pracoviště, na kterých byl projekt realizován a charakterizoval hlavní činnosti Centrální analytické laboratoře v Řeži. Toto špičkové certifikované pracoviště v oblasti analýz jaderných materiálů v rámci zajištění jaderné bezpečnosti pro MAAE a SÚJB, charakterizací RAO nebo radiochemických analýz vzorků životního prostředí například pro ÚJV Řež, SÚRAO a další subjekty.