Drobečková navigace
Dlouhý týden vědy a techniky s mottem: „Za hranice známého".
Týden vědy a techniky Akademie věd ČR se postupně změnil na největší vědecký festival v České republice. Letošní ročník je již šestnáctým, odstartoval 1. listopadu a skončí v neděli 13. listopadu 2016. Těm, co zvedají obočí, protože si spočítali délku trvání, musíme dát za pravdu - prostě se už program do sedmi dnů jednoho týdne nevejde.
V současné době nabízí zájemcům přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy, workshopy, vědecké kavárny a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory. Festival oslovuje studenty středních škol, pro které jsou připraveny především přednášky a exkurze v dopoledních hodinách. Odpolední, podvečerní a doprovodné programy jsou pak určeny na širokou veřejnost. Týden vědy a techniky AV ČR koordinuje Odbor popularizace vědy a marketingu Střediska společných činností AV ČR. Na organizaci festivalu se podílí všechna pracoviště Akademie věd ČR.
Den otevřených dveří v Řeži
Kromě Akademie věd se do akce zapojilo přes padesát spolupracujících institucí, nechyběly ani společnosti Skupiny ÚJV: ÚJV Řež a Centrum výzkumu Řež. Tři dny patřily školám a jeden den široké veřejnosti. Jako každý rok jsme bohužel nemohli uspokojit všechny zájemce, protože to nedovolují bezpečnostní předpisy ani kapacity vybraných pracovišť. Vždyť třeba na mikroskopii jsme museli skupiny dělit, jinak by nic z výkladu a ukázek neměli, ale to odbíháme. Nakonec se v Řeži vystřídalo 177 studentů a 230 lidí z řad široké veřejnosti. Počtem nad čtyři stovky účastníků dne otevřených dveří tak patříme mezi nejmasovější letošní akce AV ČR.
Program
Na jeho sestavení se tradičně podílely čtyři údolní subjekty: ÚJV Řež, Centrum výzkumu Řež, Ústav jaderné fyziky a Ústav anorganické chemie (oba posledně jmenované patří Akademii věd). Vybírat si bylo možno ze dvou okruhů, každý tvořila tři pracoviště.
Okruh první
ÚJF a jeho Tandetron, tedy pracoviště urychlovače. Tady měla prezentace dvě podoby. Nejdříve obecné informace o tom, jak a k čemu urychlovače jsou, jak funguje zařízení, které návštěvníci viděli a co umí. Potom si mohli hosté zvolit: fundovanější, vědecké vysvětlení spojené s detailní obhlídkou Tandetronu nebo populárně-naučnou exkurzi do světa pokusů s vakuem. Obojí mělo velký úspěch (hlavně peří stejně těžké jako kámen, nebo oblíbené nafukující se maršmelouny). Druhým pracovištěm byl výzkumný reaktor LR-0 na CVŘ. Začínalo se na velíně s charakteristikou projektů realizovaných na tomto pracovišti a základním výkladem o tom, co je to reaktor. Pokračovalo se v reaktorové hale a přímo nad reaktorem s výkladem (mj. i o zdravotní neškodnosti takového pohledu). Po předvedení palivových kazet byla prohlídka reaktoru uzavřena stručným vhledem do problematiky reaktorů G IV. Třetí zastavení bylo v laboratořích ÚACH, kde prezentovali „czech borane story", tedy příběh boranů a jejich využití v technologiích, elektronice a v budoucnu i v lékařství. Tato pasáž asi vzbudila nejvíce pozornosti, protože se hovořilo o HIV a rakovině. Samozřejmě nechyběl hořící plamen nebo ukázka světélkující (fluorescenční) schopnosti boranu.
Okruh druhý
Sem zařadila ÚJV Řež demonstraci svého vodíkového projektu a prohlídku výměníkové stanice. Zájemci, kteří si takové zařízení, umožňující osamostatnění od vnější elektrické sítě, chtěli i koupit, zatím neuspěli, ale zájem by byl. CVŘ do okruhu zařadilo výzkumný reaktor LVR-15. Začínalo se u kontrolních rámů výkladem o fungování reaktoru a potom se všichni přesunuli do modernizovaného digitálního velína. Kolující palivovou kazetu lidé prohlíželi s určitou obavou, ale ta samozřejmě byla jen předváděcí. Reaktor, přestože odstavený, v hostech budil oprávněný respekt a pohled do hloubky na Čerenkovo záření patřil k nejsilnějším zážitkům. Bylo znát, že některé sem přivedl i trochu adrenalin z neobvyklého prostředí. Ještě navštívit horké komory, vyzkoušet si manipulátory a už se všichni měřili. Všichni dodrželi bezpečnostní pokyny a přístroje u nikoho nedetekovaly kontaminaci. ÚACH v tomto okruhu pozval zájemce na snad nejvzdálenější pracoviště v údolí, mikroskopii (budova až za čističkou). Tady se menší skupiny seznámily s tím, jak se zkoumané materiály nejdříve změní v preparáty vhodné pro elektronickou mikroskopii a potom si prohlédly dvě mikroskopová pracoviště. Byl i malý kvíz, protože poznat 1000x zvětšené křídlo mouchy nebo lidský vlas, není zase až tak snadné, ale je to krásné (hlavně ta moucha).
Konec dobrý ...
... všechno dobré, se říká. Letos byl opět Den otevřených dveří mimořádně úspěšný i díky nenápadným organizátorům v pozadí. Víme, že nejspíše nepřišli na obhlídku jednotlivých pracovišť potencionální zákazníci, ale možná mezi nimi budou naši budoucí kolegové a kolegyně. Nebo, a to je taky důležité, se z nich stanou příznivci jaderné energetiky a technologií, případně podporovatelé vědeckého výzkumu v České republice. A i proto mají takové akce smysl.
-věr-