Radiofarmaka jsou, jak název napovídá, radioaktivní léčiva. Používají se jako diagnostika pro různá lékařská vyšetření, kdy se využívá schopnosti ionizujícího záření procházet skrz živou tkáň. Kromě vyšetření se radiofarmaka využívají i k léčbě některých onkologických onemocnění – zde se paradoxně využívá právě škodlivých účinků ionizujícího záření na živou tkáň. Vhodná chemická látka označená radioaktivním atomem je pohlcena nádorem a ten je tak ozařován zevnitř, což vede k jeho zničení.

Míra ozáření pacienta (radiační zátěž) je díky přesnému výpočtu množství podaného radiofarmaka, potřebného k vyšetření, bezpečně nízká a celý proces výroby a aplikace těchto látek je velmi přísně sledován. Příprava a používání radiofarmak podléhá kontrole Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) z hlediska farmaceutického a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) po stránce radiační bezpečnosti.