Největší pozornost při výzkumu a vývoji reaktorů GFR musí být věnována těm oblastem, které jsou pro ně unikátní, a není tak možné ani částečně převzít již existující a ověřená řešení. S VHTR má GFR společné chladivo (He o stejné cílové výstupní teplotě i tlaku), proto je možné využít v HTR vyzkoušená řešení pro normální provoz, jako jsou těsnění, armatury a dmychadla.

V případě havarijních podmínek je ale chování obou systémů odlišné. HTR spoléhá na odvod tepla vedením a radiací do z vnějšku chlazené masy moderátoru, ale pro kompaktní zónu GFR je nutné dodat systémy udržení tlaku a cirkulace chladícího plynu. Návrh tohoto řešení tak, aby neomezoval ekonomiku provozu GFR, ale přitom poskytoval požadovanou bezpečnost, je jedním z hlavních cíl aktivit ÚJV.

Neutronický návrh aktivní zóny GFR je oproti sodíkem chlazeným rychlým reaktorům výrazně usnadněn absencí fázových přechodů v chladivu. Na druhou stranu kombinace vysokých teplot, tlaku a radiačního poškození klade vysoké nároky na materiály paliva a aktivní zóny. Zde byl vývoj dlouho zakonzervovaný, a demonstrátor ALLEGRO počítal s aktivní zónou z paliva stejného, jaké bylo použito v prvních rychlých reaktorech v 70. letech. Nicméně, po havárii JE Fukušima se ukázalo, že i tento vývoj může běžet být akcelerována díky celosvětovému úsilí vyvinout materiály aktivní zóny odolné v havarijních podmínkám (ATF – accident tolerant fuels), z kterého těží i GFR, zejména díky pokroku ve výrobě kompozitů z SiC.


Nastavení cookies: Aby web fungoval, jak má

Chceme, aby pro vás bylo procházení webu co nejpříjemnější. Proto používáme soubory cookies, které ho pomáhají neustále rozvíjet a zlepšovat. Navíc nám a našim partnerům umožňují zobrazovat relevantní obsah jen pro vás. Ke zpracování některých cookies potřebujeme váš souhlas, který nám dáte kliknutím na „Povolit všechny cookies“. Nastavení si můžete kdykoliv upravit. Poskytnuté informace jsou v bezpečí a nedostane se k nim, kdo nemá. Více najdete na stránce Informace o cookies.